19.02.2013 | 19:29

18.2.

Joooooj,.. ..nebylo to až tak super tvrdé spaní. Ono, ustlat si na železném roštu staré postele v boudě bez dveří permanentně bičované vichrem,... to není zážitek z Intercontinentalu. V noci jsem musel párkrát doupě opustit a vydat se do vichru, neboť se mi zdálo, že se snaží procpat dovnitř liška. Samosebou ne Pavel Liška, ale zvíře liška. Ty potvory jsou schopné mi rozkousat kvůli chlebu brašny,.. ale možná jim voní i něco jiného. Možná moje ponožky? Nebo moje tekuté mýdlo vytvořené dle mého receptu. Něco na způsob Wash and shoulder čili dva v jednom. Já totiž používám "deset v jednom". Pokaždé, když zjistím že na záchodě je tekuté mýdlo, tak si donesu svůj flakón a pětkrát si zmáčknu. Takhle navrstvená mýdla z různých lokalit nádherné voní, pění a mají neurčitý odér na způsob "vůně našich hajzlů". Co se dá dělat, šetřím peníze na ubytování v Ushuaii, neboť se obávám, že doba na spaní ve stanu je za mnou. ... celý článek

19.02.2013 | 11:26

17.2.

Probudilo mě burácení větru.. .. a bušení kapek na okno. Tulil jsem se na zemi do spacáku a bylo mi neskutečně dobře. Mohl jsem klidně nahlas juchat štěstím, že v té slotě neležím ve stanu. Ale nechtěl jsem budit své milé argentince, kteří se váleli na posteli, kterou jsem jim přenechal jako důkaz ryzí české dobrosrdečnosti. Váleli jsme se do desíti a při kávě spekulovali o tom, zdali má cenu vůbec pokračovat dál. Měli jsme možnost, zůstat v pokoji klidně zadarmo celý týden. Já po chvilce váhání a po desátém pokusu spláchnout po sobě kýblem vody na záchodě oznámil, že jedu dál. Argentinci pro změnu zůstávají.. Což naprosto chápu. Jsou to miláčci, nemají ještě svůj byt a dostali nabídku pobývat v teple a zadarmo... a navíc nikam nespěchají. Nadia mi napsala do deníčku recept na Dulce de leche, José pro změnu název nejlepšího argentinského steaku a navzájem jsme si přislíbili, že v Ushuaii na sebe počkáme a půjdeme na jídlo. Mám je fakt rád. ... celý článek

18.02.2013 | 23:22

16.2.

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji. ... celý článek

16.02.2013 | 19:36

14.2.

Ihned po probuzení.. ..ustanovil jsem si dva dny volna. S výhledem na široširou Magallanesovu úžinu jsem sám sobě přitakal a vylízal dno od kelímku dulce de leche. Je strašlivá zima, tělo potřebuje krapet klidu, mám čas a stejně musím počkat na loď. A kde jinde tohle všechno přečkat, než v největším městě jižní Patagonie - Punta Arenas. V informacích mi poradili, že kemp ve městě není, ale ať zkusím hostel Independent, ten prý má malý dvorek a trpí se tam stanování. Dorazil jsem tedy na místo a zděsil se z prostoru pro stan. Bylo jediné volné místo a byl jsem varován, že do desíti minut bude klidně zabrané.... a tak jsem jej zabral já. Sice s hlavou ve psí boudě a nohama na studni, ale lepší než nic. Dva dny to nějak přečkám. ... celý článek

14.02.2013 | 21:31

13.2.

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku. ... celý článek

14.02.2013 | 20:53

12.2.

Svým příjezdem do Puerto Natales ..jsem pravděpodobně nadobro pohřbil své letní oblečení na dno cyklobrašen. Mám tušení, že blízkost oceánského fjordu, otevřenost prostoru a celková poloha místa otevřela ďáblovi dveře. Probudilo mne třepání stanu a zprvu jsem nevěděl, zdali se stan třese větrem, nebo tím, jak se klepu zimou. Jelikož jsem na sobě měl veškeré oblečení, tak jsem raději zvolil větrnou variantu, abych se uklidnil. Oblékl jsem pro jistotu ještě další kalhoty na kalhoty a vyrazil časně do města na nákupy. Byla přede mnou dlouhá, 250 km houpavá cesta do Punta Arenas. Dle informací to měla být záležitost jeden a půl dne, neboť vichřice tady vane pravidelně ze západu, tudíž pomyslně do mých zad v délce 140 km. Pak se mi cesta zlomí na jih, no i tak vichr zlehka využiju. Tahle informace mi dodala klidu a pohody. Tudíž jsem v rámci nákupu koupil 4x dulce de leche, špagety a broskev. Zbytek dokoupím v Punta Arenas za maximálně dva dny. Coural jsem po městě a co nebylo přivázané, lítalo kolem mé hlavy. Vichr ohýbal stromy a já nasliněným prstem kontroloval správnost jeho směru. Od oceánu přikulhalo mrholení, tudíž jsme byli kompletní a mohl jsem vyrazit. ... celý článek

La Paz
Antofagasta
Santiago
Temuco
Bariloche
Puerto Montt
Cochrane
Porvenir
Ushuaia
6 446 Km
Pavel už je v cíli a celkově našlapal

Copyright © 2012 Patagoniabike.cz